Cesta - 88%

Už před nějakou dobou jsem shlédl depresivní a smutné, postapokaliptické roadmovie s názvem Cesta (The Road). Tento film popisuje, jak již název napovídá, cestu otce se jeho poměrně malým synkem. Občasné střihy ve filmu postupně odhalí, že jejich matka dobrovolně odešla již na začátku apokalipsy. Dva zbylí společníci se vydávají na cestu k jihu. Očekávají tam spásu. Během cesty zápasí s hladem, lidojedy, ostatními pocestnými, kteří se je někdy snaží zabít, někdy se jen na chvíli připojí k jejich cestě. V průběhu cesty, jak už to tak bývá, občas naleznou i naději v podobě například opuštěného rodinného bunkru plného jídla, nebo jiných nálezů. I přes to však poutníci slábnou a starší otec už to nezvládá. Postřelený kuší, nevyspaný, hladový, žíznivý a unavený postupně umírá. Až jednou na pláži nastane jeho konec. Syna se na to po celou dobu sice snažil připravit, ale i tak to pro malého chlapce byl velký šok. Otec, kterého miloval, odešel. Až doteď spolu všechno přežili a tak teď na pláži sám sedí u mrtvého těla pod dekou a pláče. Najednou se u něj objeví neznámí, ozbrojený muž a pomalu se k němu přibližuje. Chlapec má strach, je sám. Jak mu říkal otec, tak pistoli, kterou má, nechce dát z ruky a míří na muže. Nakonec však zbraň skloní a zjistí, že muž má také rodinu a je to stejný přeživší, jako byl synek se svým tátou. Odchází s novou rodinou a mrtvolu svého tatínka nechává ležet na pláži. Jak příběh skončí už je jen na vás. Stejně, jako rozhodnutí, zda byl tento příběh s dobrým nebo špatným koncem.

Během tohoto, jak už jsem napsal, depresivního a smutného filmu vám nejednou přeběhne mráz po zádech, probodne vaši duši lítost a možná vám dokonce ukápne slza. Film má tak silné působení na psychiku člověka, že se černých myšlenek nemůžete zbavit ani pár dní po jeho konci. Pokud chcete tento zážitek podstoupit, nestačí si jen přečíst toto. Na film se musíte podívat.